Operace čelistního kloubu

Komu je operační řešení určené

Operace čelistního kloubu je namístě u pacientů s malokluzí (vadou skusu), kondylární hyperplazií, deformací kloubu, nebo u těch, u kterých konzervativní léčba opakovaně selhává a potíže, ve formě bolestí nebo omezení otevírání úst, se vracejí.

Pokud je vada skusu skutečnou příčinou bolesti, je korekce postavení čelistí, tedy ortognátní chirurgie, přímo součástí řešení. Jde totiž o odstranění příčiny, ne jen o zmírnění příznaků v kloubu samotném.

Diagnostika před rozhodnutím o operaci

Rozhodnutí o operaci vždy předchází komplexní diagnostika: CBCT, MRI a klinické vyšetření skusu. Vstupní vyšetření provádí MUDr. Vladimír Machoň, specialista na problematiku čelistního kloubu, se kterým úzce spolupracujeme (a jeho ambulanci naleznete přímo v budově naší kliniky). MUDr. Machoň na základě nálezu stanoví, zda je namístě konzervativní léčba, nebo je vhodné pacienta indikovat k chirurgickému zákroku.

Kondylární hyperplazie, tedy nadměrný, patologický růst kloubní hlavice čelistního kloubu, je typickým příkladem strukturální kostní změny, kterou nelze ovlivnit dlahou ani fyzioterapií a kterou je nutné nejprve prokázat na zobrazovacích vyšetřeních.

Typy chirurgických zákroků na čelistním kloubu

Rozsah zákroku se odvíjí od diagnózy. U ankylózy, aktivní kondylární hyperplazie nebo nitrokloubních patologií, které nereagují na konzervativní léčbu, existují i minimálně invazivní výkony, jako je artrocentéza nebo artroskopie, případně u nejzávažnějších stavů náhrada kloubu.

Facevision se v rámci léčby onemocnění čelistního kloubu zaměřuje především na řešení přes ortognátní chirurgii, tedy na případy, kde je skutečnou příčinou vada skusu nebo postavení čelistí.

Rozsah rizik se přitom liší podle typu zákroku: minimálně invazivní výkony jsou zatížené menším rizikem než otevřená chirurgie nebo náhrada kloubu.

Více o ortognátní chirurgii >>

Jak zákrok probíhá

Přesný průběh se liší podle zvoleného typu výkonu, obecně ale platí několik společných bodů.

Artrocentéza a artroskopie patří mezi minimálně invazivní výkony. Provádí se buď v lokální anestezii s tlumením, nebo v celkové anestezii bez nutnosti hospitalizace, případně jen s krátkým pozorováním po výkonu. Cílem je propláchnutí kloubní dutiny, odstranění zánětlivých produktů, uvolnění srůstů nebo ošetření kloubní ploténky přímým zákrokem přes drobné vstupy, ne otevřením kloubu.

Otevřená chirurgie kloubu (například u kondylární hyperplazie, ankylózy nebo tam, kde minimálně invazivní přístup nestačí) probíhá v celkové anestezii a typicky vyžaduje krátkou hospitalizaci. Přístup k čelistnímu kloubu vede kůží před uchem, chirurg upraví nebo odstraní postiženou část kloubní hlavice a ránu uzavře stehy.

Ortognátní korekce, tedy operace přímo na čelistních kostech tam, kde je příčinou vada skusu, se provádí v celkové anestezii, kdy se správné postavení dolní čelisti nedosáhne jejím posunem, ale náhradou poškozeného kloubu na míru zhotovenou kloubní náhradou a je spojená s hospitalizací v řádu několika dní. Podrobně je popsaná na stránce Ortognátní chirurgie.

Náhrada kloubu je nejrozsáhlejší variantou, vyhrazenou pro nejzávažnější stavy, kdy vlastní kloub už nelze zachovat. Provádí se v celkové anestezii s hospitalizací a nahrazuje poškozenou kloubní hlavici umělou náhradou.

Přesný typ anestezie, potřebu a délku hospitalizace, i orientační dobu výkonu u konkrétního pacienta vždy stanoví operatér až po diagnostice, podle rozsahu a typu nálezu. Hospitalizace je cca 2 dny po operaci, samotná náhrada kloubu trvá asi 1 hodinu operačního času.

Rekonvalescence a pooperační péče

Součástí léčby je i návazná fyzioterapie, díky které se pacient postupně vrací k běžnému režimu. Konkrétní odhad délky rekonvalescence i toho, kdy je vidět výsledek, vždy vychází z diagnózy a plánovaného typu operace. U některých zákroků je cílem odstranit potíže - docílit toho, aby se nezhoršovaly. U jiných je naopak cílem zlepšení funkce čelistního kloubu.

Rizika a možné komplikace

Jako každý chirurgický zákrok nese sebou i operace čelistního kloubu určitá rizika a možné komplikace, o kterých pacienta před výkonem podrobně informujeme. Rozsah rizik se liší podle typu zákroku, minimálně invazivní výkony (artrocentéza, artroskopie) jsou zatížené menším rizikem než otevřená chirurgie nebo náhrada kloubu.

Mezi rizika, na která je třeba pacienta upozornit, patří především:

• infekce v místě zákroku - řeší se standardně antibiotiky, u otevřené chirurgie je riziko vyšší než u minimálně invazivních výkonů,
• přechodná, vzácně i trvalá porucha citlivosti v oblasti tváře nebo ucha, způsobená blízkostí nervových struktur,
• krvácení a otok v prvních dnech po zákroku, v očekávané míře odpovídající rozsahu výkonu,
• omezené otevírání úst nebo ztuhlost kloubu v období hojení, kterému pomáhá včasná návazná fyzioterapie,
• návrat obtíží (relaps), zejména u zákroků, které neřeší skutečnou příčinu (např. jen kloub bez korekce skusu tam, kde je vada skusu hlavní příčinou),
• rizika spojená s celkovou anestezií, o kterých informuje anesteziolog v rámci předoperačního vyšetření,
• u náhrady kloubu navíc rizika spojená s implantátem, například jeho opotřebení v delším časovém horizontu.
• mezi specifická riziku u těchto typů výkonů patří poškození tvářového nervu, které způsobuje většinou pouze dočasné omezení hybnosti obličejových mimických svalů. Tyto stavy se většinou výrazně upraví za pomocí fyzioterapie.

Konkrétní míru rizika u jednotlivých typů zákroků vždy probereme na konzultaci ve vztahu k vaší diagnóze, ne jako obecné číslo platné pro všechny pacienty stejně.