Bichektomie: Odstranění tvářového tukového tělesa

Bichektomie je chirurgický zákrok, při kterém se částečně odstraňuje tukové těleso tváře, známé také jako Bichatův tukový polštář (corpus adiposum buccae). U některých pacientů může jeho větší objem přispívat k plnějšímu, kulatějšímu nebo méně definovanému vzhledu obličeje. Cílem zákroku je jemné zeštíhlení tváří a zvýraznění přirozených kontur střední a dolní části obličeje.

Výkon může být vhodný zejména u pacientů, kteří mají trvale plnější tváře i při stabilní tělesné hmotnosti a u nichž tento rys neodpovídá celkovým proporcím obličeje. Efekt se nejčastěji projeví optickým zúžením oblasti pod lícními kostmi a lepším vykreslením přechodu mezi lícní krajinou, tvářemi a dolní čelistí.

V obličejové a čelistní chirurgii může bichektomie v některých případech doplňovat ortognátní operaci. Po úpravě postavení čelistí může pomoci doladit měkkotkáňové kontury tak, aby výsledek působil vyváženěji. Indikace však musí být velmi uvážlivá. Tvářové tukové těleso má významnou roli v objemu střední části obličeje a jeho nadměrné odstranění může v budoucnu vést k propadlému vzhledu tváří nebo ke zvýraznění projevů stárnutí.

Proto bichektomii nedoporučujeme plošně. Vhodná je pouze pro pečlivě vybrané pacienty, u kterých přínos zákroku převažuje nad možnými dlouhodobými nevýhodami.

Jak probíhá bichektomie?

Před výkonem probíhá konzultace s chirurgem, který posoudí tvar obličeje, množství měkkých tkání, kvalitu kůže, věk pacienta, celkové proporce i případný plán ortognátní léčby. Důležité je odlišit, zda je plnější vzhled tváří skutečně způsoben výraznějším tvářovým tukovým tělesem, nebo spíše celkovou stavbou obličeje, postavením čelistí, nadváhou či jinými faktory.

Samotný zákrok se provádí z přístupu v dutině ústní, nejčastěji drobným řezem na vnitřní straně tváře. Díky tomu nevzniká viditelná jizva na kůži obličeje. Chirurg šetrně uvolní část tukového tělesa a odstraní pouze takové množství, které odpovídá plánovanému výsledku. Nadměrná redukce není žádoucí, protože by mohla narušit přirozenou plnost obličeje.

Provádí se tento zákrok u žen i mužů?

Ano, bichektomie může být vhodná pro ženy i muže. U každého pacienta se ale posuzuje individuálně, protože estetický cíl se může lišit. U žen se často řeší jemnější kontura tváře, zvýraznění lícní oblasti a optické zeštíhlení obličeje. U mužů může být cílem ostřejší přechod mezi tváří a dolní čelistí nebo méně kulatý vzhled střední části obličeje.

Rozhodující však není pohlaví, ale anatomie. Důležitý je objem tvářového tukového tělesa, stav kůže, věk, celková stavba obličeje a typ stárnutí. U velmi štíhlých pacientů, u osob s užším obličejem nebo u pacientů s počínajícím úbytkem objemu ve tvářích může být zákrok nevhodný, i když si jej pacient přeje.

Pooperační péče a rekonvalescence

Po bichektomii je běžný mírný až střední otok tváří, citlivost v místě zákroku a přechodný pocit napětí při otevírání úst nebo žvýkání. Otok může být v prvních dnech výraznější, poté postupně ustupuje. Drobné modřiny se objevují méně často, ale nejsou vyloučené.

Protože se zákrok provádí z dutiny ústní, je velmi důležitá pečlivá hygiena. Pacient dodržuje doporučené výplachy, šetrné čištění zubů a režim stanovený lékařem. V prvních dnech je vhodná měkká, nedráždivá strava. Doporučuje se vyhnout se velmi horkým, ostrým, tvrdým nebo kořeněným jídlům, která by mohla dráždit operační ránu.

Po operaci je vhodný klidový režim, omezení fyzické námahy a vynechání sportu po dobu 1 týdnu (v případě že jde o izolovaný zákrok, v případě kombinací s ortognátní operací je omezení po dobu několika měsíců). Důležité je také neporušovat ránu jazykem nebo prsty a nekouřit, protože kouření může zhoršit hojení a zvýšit riziko komplikací.

Návrat k běžným aktivitám bývá u samostatné bichektomie poměrně rychlý. Pokud je však výkon součástí rozsáhlejší operace, například ortognátního zákroku, rekonvalescence se řídí hlavním operačním výkonem.

Kontraindikace, možné komplikace a nežádoucí účinky

Bichektomie není vhodná při aktivním zánětu v dutině ústní, neléčeném onemocnění chrupu nebo dásní, špatné ústní hygieně, poruchách hojení, poruchách srážlivosti krve nebo při závažných celkových onemocněních, která zvyšují operační riziko.

Výkon se obvykle nedoporučuje ani pacientům s velmi štíhlým nebo propadlým obličejem, výrazně povolenou kůží nebo nereálným očekáváním.

Mezi běžné přechodné projevy po zákroku patří otok, citlivost, tlak ve tváři, omezené otevírání úst nebo dočasný diskomfort při jídle. Vzácněji se může objevit krvácení, infekce, porucha hojení, asymetrie, změna citlivosti nebo nežádoucí estetický efekt.

Specifickým rizikem bichektomie je nadměrná ztráta objemu ve tvářích. Ta se nemusí projevit okamžitě, ale až s odstupem let, kdy přirozeně ubývá tuk a pružnost tkání v obličeji. Příliš agresivní odstranění tukového tělesa může vést k unavenému, ostřejšímu nebo staršímu vzhledu. Z tohoto důvodu je konzervativní přístup zásadní.

Kdy je vidět finální výsledek a jaká je jeho trvanlivost

První změny kontur mohou být patrné po ústupu největšího otoku, obvykle během několika týdnů. V této fázi ale výsledek ještě není konečný. Tváře se postupně zklidňují, měkké tkáně se přizpůsobují a otok dále odeznívá.

Finální efekt se obvykle hodnotí až po několika měsících. U pacientů, kteří podstupují bichektomii současně s ortognátní operací, může být hodnocení výsledku delší, protože otoky po kombinovaných výkonech ustupují postupně.

Odstraněná část tukového tělesa se neobnovuje, výsledek je tedy dlouhodobý. Obličej se však dále přirozeně mění vlivem věku, hmotnosti, elasticity kůže a celkového stárnutí tkání.